Řečnictví .
Takže řečnický přednes je potřeba si vždy připravit. Příprava zvedne kvalitu přednesu o desítky procent. Pokládejte řečnické otázky. Využijte informační techniku notebook a dataprojektor pro skvělou prezentaci. Předkládejte grafy a nákresy. Špetka humoru nikdy neuškodí. Hledejte kvalitní podklady na internetu prohledejte i anglický internet, ale vždy předkládejte a říkejte to nejpodstatnější , najděte spousty podkladů a materiálů a z toho je potřeba udělat výběr a výtahy. Nejasné nebo neatraktivní obsahy vyškrtat, úspěch se dostaví.
Umění diplomatického jednání.
Zdá se vám, že diplomacie k ničemu není. Ano pokud vedete obyčejný život a stýkáte se o běžnými lidmi, ale představte si, že najdete čísla na internetu na nejvyšší politiky nebo lidi kteří píšou knížky, youtubery na internetu je vše a připravíte se podle diplomatických zásad v knize Umíní diplomatického jednání (najdete knihovně) nebo Dale Carnegie případně rychleji nějaký články o tom na internetu a použijete to třeba na svého poslance nebo víš.
Za prvé souhlasit a odrazit se ze souhlasu pro vlastní myšlenky a záměry, Souhlas + vlastní stanovisko „přesně tak souhlasím s vámi , ale nešlo by to udělat takto“ . Hlavní úkol diplomata je nalézt významné lidi a při rozhoru s nimi bude jednak souhlasit a + přidá k tomu vlastní radu. Každý je velkorysí pokud sdílíme jeho názory. Uvedu příklad našli jsme si na internetu číslo na Andreje Babiše , zavoláme mu a pokusíme se mu poradit např. že superhrubá mzda je špatná , on ovšem odpoví že za to může Kalousek . Co uděláme budeme se s ním přít? Nikoli využijeme nejdůležitější diplomatické pravidlo a to že budeme souhlasit “přesně tak pane premiére, máte pravdu” + vlastní návrh nebo radu. Pozor ale abyste souhlas nevyužívali příliš často jinak soupeř nebo společník vaši taktiku prokoukne. Taktika „Souhlas + váš požadavek“ „přesně tak, vidím to stejně + ale“ má však výhodu , že se dá použít relativně častěji než se zdá, protože přidáváme svůj požadavek, takže se neopakujeme a není to jen hloupé přikyvování. Existují v historii spousty geniálních diplomatů, kteří vyhráli spory se svými protivníky (společníky) nebo nadřízenými díky této zásadě. Dám Vám jednu radu jak si nadělat nepřátele. Přete si s druhými o jejich pravdu ????). Je tu jedno „ale“ na holky toto pravidlo fungovat nemusí nebo může mít naopak negativní efekt . Dívky uvažují jinak než chlapy a někdy je lepší s nimi trochu nesouhlasit, chtějí slyšet váš názor a aby chlap rozhodoval z ně , ale u mužů především pak nadřízení je to skvělá příležitost jak vést diplomatický rozhovor.
Pokud se dostaneme do konfliktu nikdy to soupeřovi nevracejme ani nemlčme, ale je potřeba se diplomaticky bránit. Nejlepší je společníkovi podat kompliment “ty jsi tak milý” , “pořád říkáš něco hezkého” “ty jsi můj kamarád” . Nevýhoda je, že se nesmíme opakovat mějte to na paměti, takže každé pravidlo lze na jednoho člověka použít pouze jednou. Pokud jsem využil jednu diplomatickou zásadu a měla úspěch , po druhé fungovat už nemusí.
Další možností pokud společník projevuje zlost je mluvit o jeho emocích “Jsi naštvaný?” “Cítíš se ponechán ve štychu?” “Máš pocit že je to špatně“ … Pojmenování emocí funguje jako lék pro druhou stranu , tato metoda si našla i cestu do psychologie.
Jak vést správně diplomatický rozhovor? Spousta začínajících diplomatů si myslí, že je správné vedení rozhovoru je formou neustálé interpretace splov druhého , předkládají svoje rady a zkušenosti takže interpretují -předkládají své vlastní myšlenky a poznatky tomu druhému. Problém nastává, že druhý radu třeba slyšet nechtěl, ale mnohem více mu pomůže, když si ho pozorně vyslechnu s porozuměním jeho slov. Dělá se to tak, že po vyslechnutí zopakuji jinými slovy jeho sdělení a přidám pochvalu nebo povzbuzení. Vedle naslouchání můžu také pokládat doplňující otázky. Takže správné vedení rozhovoru není o předkládání vlastních rad a myšlenek, ale o naslouchání s porozuměním + pokládám otázky. Využívají toho i psychologové , ti vědí, že rozdávat rady není dobré . Druzí lidé nechtějí prostě slyšet nějaké rady a zajímají se o druhého méně než si myslíte. Můžeme si druhého nejprve vyslechnout a pokládat jim otázky a později až získáme v rozhovoru důvěru můžeme předkládat vlastní rady.
Lidé neradi přímají jakékoli rady nebo cizí myšlenky. A to z několika důvodů. Je to rada pro jinou situaci a pro někoho jiného. Daný člověk stejně žádnou radu nechtěl. Lépe člověk přijme praktickou ukázku, nákres, graf nebo kladení správných otázek. Cílem je překonat tuto bariéru tzv. odpor k cizím informacím. Řešením může být pečlivá příprava textů a výtahy toho nejpodstatnějšího, nejúčinnějších informací a znalosti, které skutečně fungují. Dále se výuka musí napojit již na známé informace. Posluchače dostat do stavu Flow – tok myšlenek. Do stavu FLOW jsme se někteří dostali při maturitě, kdy jsme opakovali již známé učivo z celých 4 let střední. Nejlepší je základní otázka koučinku „Co jsem v tom až doposud udělal?“ Jaké mám již v tom zkušenosti? Jaký je stav udělané práce?“ Co jsem už dokázal?“ U těchto otázek se kombinují hned dvě metody otázka + napojení a staré znalosti, proto jsou tak účinné. Jeden z cílů komunikace je se vyhnout přímým radám, ale pomocí otázek napojit již známé informace, znalosti. Vymyslet takové otázky není vůbec těžké ptáme se na Počet množství udělané práce kolik už jsi toho zvládl? Jak dlouho to děláš? Kdy jsi s tím začal? —- Téma si učíme sami a pokládáme tyto otázky. Tím se vyhneme přímím radám a společníka směřujeme našim správným směrem a zároveň ho pobízíme k vlastní aktivitě. Protože pasivního konzumenta informací připravuje o vlastní aktivitu nebo se z něho dokonce může stát odpůrce znalostí J).
Schopnost se vciťovat
Pokud chci napsat nějaké dílo, článek nebo prostě si s někým popovídat podle těchto pravidel, naučte se vciťovat. Schopnost vidět svou připravenou práci očima druhýho. Sám sebe se zeptám , jak to bude vnímat ten druhý. Vciťování nás bude motivovat k lepším výkonům a, zároveň budeme s našim dílem více v obraze. Dělají to i novináři, tak proč ne vy.
Pochvala.
Pochválená žena odpovídá ráda, ale jak je to u chlapů, tak to nebude, tak jednoduché a záleží, od koho pochvalu přijmou. Ve výhodě bude vždycky žena. Je dobré k pochvale přidat i souhlas. „Děláš to dobře.“ Pochvala se může změnit na vtíravost nebo lichotku, to je od slova lichý (záměr).
Obecně vzato je lepší začít s kritikou třeba i malou , musí však následovat pochvala a třeba i lichocení a příjemné jednání. Tato cesta se našla i do psychologie menežmentu nebo pro učitele. Být na své žáky nebo podřízení ze začátku jako pes , později a být jenom hodný.
Rozšiřujte svůj okruh působnosti pomocí budování kontaktů.
Stýkejte se správnými lidmi. Najděte si kontakty na internetu a významný lidi. Není nic jednoduššího si najít telefon na autory knih , youtubery nebo politiky. Každý správný diplomat si vede seznam čísel a emailů na lidi a přátele, kteří ho posunuli vpřed. S těmito lidmi však nejedná obyčejným způsobem , ale podle našich diplomatických pravidel a přečtených knih.
Získání důvěry
1 . myslete způsobem výhra – výhra , pro obě strany
- Pokud máte člověka , který vám pomohl. Starejte se také o danou osobu nejen o zisk. Dejte také vy něco jemu.
- Můžete se v některých svých zásadách prozradit a být spolehlivým člověkem a třeba se podělit o své znalosti ,ale jiné si necháme pro sebe (pozor někdy se drž pravidla „Buď chytřejší než ostatní ale neříkej jim o tom.“) . Kde se můžeme prozradit je řízení času, a že jsme spolehlivý lidé , zároveň že jednáme podle pravidla Výhra- Výhra. Nikdy však neprozrazujte své řečnické triky, ztratily bychom tak důvěru.
Aktivním získání přátel nám získáme více lidí než roky strávený čas na tom jak vypadat zajímavě. Přečtěte si knihu Jak získávat přátele a působit na lidi – Dále Carnegie
